S ohledem na rozvolnění restrikcí část hasičů navštívila partnerský sbor.

Liptovská Kokava. Malá vesnice poblíž Liptovského Mikuláše v Žilinském kraji s téměř tisícovkou obyvatel. Někteří z nich jsou už dlouhá léta našimi přáteli. Děje se tak díky partnerství našich hasičských sborů. I do této družby však promluvila pandemie. S partnery jsme se neviděli více, než rok. Proto jsme s povděkem přijali jejich pozvání na první červencový víkend. Datum vyšlo tentokrát parádně, jelikož díky omezením a pravidlům na Slovensku, by nyní byla návštěva opět komplikovaná. Kontroly, uzavřené některé přechody, či povinná karanténa po příjezdu se nás tak netýkaly. Mohli jsme se věnovat příjemnějším věcem. Po té dlouhé pauze byla k diskuzi spousta věcí.

Delegace našeho sboru se téměř po dvouleté pauze účastnila na pozvání družebního sboru DHZ Liptovská Kokava víkendových akcí, které pořádali. Program obsahoval mimo jiné uctění památky bývalého velitele, soutěž v PÚ 1. kolo RHLS + Memoriál Jaroslava Majera st. V ročník, či slavnostní otevření rekonstruované budovy HZ.

Také letos se kluci snažili tradice udržet, májka opět stála…

V minulém zpravodaji jsme vás informovali o zápasu s velkou vodou. Posléze se však situace uklidnila a do týdne se potok vrátil na svou obvyklou hodnotu. Vše se umylo, očistilo. Během května jste u kostela mohli vidět také májku. Dobré bylo, že vydržela po celý průběh měsíce. Májka byla symbolem, že i mladí chtějí dál udržovat tradice a ukazovat je další generaci. Zároveň v dobách různých zákazů a opatření byla májka symbolem, že alespoň něco je ještě jako dřív. Během měsíce se také začalo postupně více rozvolňovat. Měli jsme tak tradiční výcvik s hadicemi a školení, jak má být. Praxe je pro nás nenahraditelná. Milou povinností byly také hokejové pohotovosti. Zápasy českého týmu jsme si celkem užili, ať už byl celkový výsledek jakýkoliv. Hlavně bylo zase po čase možné sejít se v menším kolektivu i neformálně. A užít si společné sledování a fandění.