V letošním roce se uskutečnilo Mistrovství světa hasičů na horských kolech dne 28.6.2014 ve švýcarském Sainte Croix. Toto mistrovství je určeno všem profesionálním a dobrovolným hasičům. Náš sbor měl na startu 2 zástupce a to Pavlínu Maráčkovou v kategorii Féminines II a Jiřího Sedláčka v kategorii Masters I. Pavlína nakonec vybojovala pro naše barvy 3. místo a Jiří se stal mistrem světa. Blahopřejeme oběma ke svělému výsledku a děkujeme za reprezentaci našeho sboru a obce. Fotky se závodu si můžete prohlédnout ZDE. Podrobný popis průběhu pak naleznete v dále v textu.

 

Reportáž z MS hasičů v cyklistice.

 

Švýcarsko je země zaslíbená nejen pro lyžaře, ale také pro cyklisty.

Letošní mistrovství světa cyklistů bylo rozděleno na dvě místa. Závod horských kol se konal ve švýcarském Sainte Cruix a silniční závody se pojedou v srpnu v Rakousku.

Výprava na MS byla ohrožena hned od začátku, neboť komunikace s HZS MSK vyšla naprázdno a pánové z kraje nás sebou nevzali ač měli místo a peníze na cestu i ubytování a volné místa.

Přesto jsme se nevzdali a obrátili se na starostu SDH pana Josefa Pudicha a s jeho pomocí jsme získali příspěvek na naši cestu a zbytek jsme si doložili a doufali, že se nám to vrátí formou dobrých výsledků.

Vyjížděli jsme v noci ve středu 25.6. v 22hod. z Ostravy za deště.  Byl to však dobrý tah, protože provoz na dálnici začínal slábnout a po půlnoci jsme již frčeli bez jakýchkoliv problémů kolem Prahy na Plzeň a dále k hranicím na Rozvadov. Sice stále pršelo a voda ve vyjetých kolejích naši skvělé dálnice nám neumožňila jet rychleji, ale to nám nevadilo, střídali jsme se za volantem a drželi dobrý průměr jak rychlosti tak spotřeby.

Cesta dále vedla přes Německo kolem Norinberku a Manhaimu. Tady už nepršelo a cesta byla o dost lepší. Pokračovali jsme na Štrasburk a Basilej. Tady jsme se rozhodli sjet z dálnice a přes francouzké území si to namířili kolem jezera Lac de Neuchatel do našeho cíle. V závěru cesty jsme trošku bloudili, protože nás mapa směrovala na cestu, která ještě nebyla vybudovaná a tak jsme si popovídali s místními horaly, kteří nás navedli správným směrem a  po 16 hodinách a 1380 km jsme dojeli do cíle.

Městečko  Sainte-Croix nás přivítalo se sluncem nad hlavou. Je to lyžařské středisko položené ve výšce 1315m.n.m. Na okraji městečka jsou vybudované sjezdovky a běžecké okruhy.

Zaparkovali jsme u sportovní víceúčelové haly a jeli se na kolech trošku protáhnout a také shánět nějaké ubytování, které jsme neměli předem zajištěné. Dostali jsme se až na druhý konec městečka, kde se vše chystalo pro cyklisty. Organizátoři pilně pracovali v místě startu a cíle a tak jsme se s nimi domluvili na nocleh, který jsme pak měli hned u trati. Ubytovali jsme se v horské lyžařské ubytovně, kde bylo také zázemí pro výdej čísel, kuchyně, úschovna kol a další. To už bylo k večeru a tak jsme povečeřeli a ještě stačili vyzdvednout svá čísla na závod a šupky se pořádně vyspat.

Páteční ráno nás vítalo sluníčkem a někteří jezdci si již projížděli trať. Tak jsme se také přidali a dvakrát si objeli celý okruh, některé pasáže pak víckrát, aby jsme našli tu správnou stopu pro rychlou jízdu. Okruh měřil 8km a převýšení na jeden okruh bylo 250m. Trať byla hezká, ale hodně těžká svými stoupáními a technickými úseky. V lese byly překážky v podobě useknutých břehů se skoky, jízda po velkých kamenech, kořeny a také klopené zatáčky. Stoupání vedla jak po šotolině tak lesními i lučními cestičkami. Po rovině se jelo pouze v prostoru startu a cíle a chvíli při průjezdu přes pastviny, kde se pásly krávy. V polovině trati nás také čekal velký dřevěný most, který vybudovali pořádající hasiči z kulatin. Byl pěkně šikmý a sjezd z něj prudký. Překlenul cestu, která vedla k parkovišti pro závodníky. Tam už stály karavany hlavně francouzů, kteří tam byli již několik dní.  Po projetí okruhu jsme ještě vyjeli do okolí a pak už kontrola kol a příprava na sobotní závod.

Den závodu mistrovství světa byl zamračený, lehký větřík, ale poměrně teplo kolem 17°C. Dali jsme si do depa, které bylo dvojité z obou stran trati rezervní kola, nějaké nářadí a pití pro případ defektu. Takový závod jako je MS se nevzdává.

V první vlně startovali naše kategorije. V 8:30 hod. mástři 55-59 let + mástři 60 a více let na tři okruhy a po 5.minutách startovaly všechny ženy na dva okruhy.

Hned od startu se nasadilo ostré tempo a kdo jej nezachytil neměl již šanci promluvit do pořadí na stupních vítězů. V kat.žen se držela Pavlína celý první okruh ve trojici závodnic, které odjely zbytku pole. Po nájezdu do druhého kola se rozhodovalo v táhlém stoupání, kde se tato trojice roztrhla a každá závodnice již jela samostatně. Vedoucí belgičanka Sabine Bombaert nikoho nenechala na pochybách o své obhajobě titulu a navyšovala náskok až do cíle. Bojovalo se však o druhé a třetí místo. Pavlína svou soupeřku francouzku  Déborah  Daguin dojela ve sjezdu a statečně se jí držela. V posledním stoupání měla však francouzka více sil a Pavlíně znovu odjela. Tak to již zůstalo až do cíle. Pavlína však 10 dní před MS měla virózu a nebylo vůbec jisté jestli na MS  odjede proto si myslím, že její výkon byl skvělý a nebýt toho mohla o to stříbro zabojovat.

V naší kategoriji udávali tempo francouzi a švýcaři, kteří byli na domácí půdě. Já se hned od startu dostal do správného tempa a soupeře si hlídal.

Po prvním kole jsem již věděl kde mají soupeři slabiny a zkusil jsem jim nastoupit těsně před vrcholem stoupání tak, abych byl před sjezdem na špici. Ve sjezdu, který byl hodně technický jsem si vytvořil náskok a pomalu jej navyšoval. Soupeři však spolupracovali a šlapali mi na paty. Jelo se mi dobře a s pocitem blížícího se cíle jsem udržoval tempo a nedělal žádné zbytečné  chybičky. Poslední prudké stoupání, sjezd a už jsem se dostal do prostoru před cílem. Po těle mi projel takový ten správný mrazivý pocit, chvíle, kdy si člověk splní některý svůj cíl, poslední metry a jsem v cíli. Na druhého v pořadí nakonec 44 vteřin což bylo víc než jsem si myslel.

Chvíli po mém dojezdu do cíle byla první prudká přeháňka a během dalšího závodění se to opakovalo ještě dvakrát. Sice to bylo jen na 10-15 minut, ale i tak se trať promočila a další kategorije to měli o to těžší.

HZS MSK mělo další zastopení v kategoriji seniors II. kde Martin Krhůt vybojoval 8.místo a Leopold Hejneš 11.místo. V nejprestižnější kat. seniors I. skončil na 7.místě Petr Velička a Adam Kauer vydoloval v této kategoriji stříbrnou medajli čímž doplnim celou sadu medajlí pro ČR.

Závěrečné vyhlašování vítězů, předávání cen a dresů mistrů světa se státními  hymnami pro vítěze probíhalo za potlesku početného publika a cvakání spouští fotoaparátů. Opravdu skvělý zážitek.

 

Jiří Sedláček