Výjezd k požáru dopravního prostředku očima dobrovolného hasiče.
Je temná noc. Všude okolo klid. Spím docela tvrdě. Aby taky ne, noc je v druhé půlce. Opřený hlavou o bok polštáře mě probudí mobil. Přesněji řečeno speciální výjezdová melodie, kterou mám nastavenou na poplachové telefonní číslo, které nás svolává do akce. Rozespalý přijímám hovor, přepínám na hlasitý reproduktor. Hlasový automat, kterému hasiči říkají AMDS určuje typ události, adresu a vyjíţdějící vozy. V ten samý čas se snaţím na sebe navléct něco rozumného, abych sviţně opustil dům a přitom při cestě na zbrojnici nezmrzl.
Oblečen v pyţamu, domácích teplákách, mikině a bundě, vybaven klíči, doklady a mobilem naskakuji do vozu. Řídí brácha. Kouknu na protější kopec, jehoţ panorama ozařuje jasné světlo ohně. Tyhle poţáry aut postupují zatraceně rychle.
Cestou ke zbrojnici zastavujeme členovi, který na poplach taktéţ vyběhl. Takţe jsme tři. Stačí ještě jeden a můţe se jet. Cisterna je totiţ pro 4 osoby. Od vozu následuje bleskový přesun do šatny jednotky. Pro parkování vyuţíváme cesty přilehlé z boku k hasičské zbrojnici. Máme tam vyhrazeno parkovat. Coţ se hodí, pokud je větší provoz a větší počet aut okolo kostela. Samozřejmě, ţe některým to nevysvětlíme a je jim to vţdy jedno. Ale i na ty jednou dojde…
V šatně uţ se převlékáme čtyři, zatímco ostatní kolegové startují cisternu, zapínají maják a vyjíţdí s ní ven. Mají také za úkol po nás zamknout a v případě potřeby přijet za námi druhým vozem. Naše čtyřka má jediný cíl, co nejrychleji se vybavit ochrannými prostředky.
Status jedna vysílačkou. Vyjíţdíme. Cestu do oné ulice známe velice dobře, snad před dvěma léty tam hořela v létě tráva. Víme tedy směr, dokonce řídí stejný strojník jako před léty. Hasiči se vybavují další nezbytnou výbavou za jízdy. V malé kabině je to vţdy problém si nepřekáţet. Do kapsy obleku dostávám ruční vysílačku, ze strany beru masku dýchacího přístroje. Přes hlavu kuklu. Na hlavu helmu. Sedím na dobrém místě,no. Půjdu do první linie.
Cesta trvá něco přes kilometr. Vozidlovou radiostanicí nám operační středisko znovu opakuje adresu i to, ţe hoří osobní automobil. Na oplátku od nás dostává první popis situace z dálky. Na místo společně s námi vyjíţdí profesionální hasiči z Ostravy – Přívozu (sídlí na ul. . Slovenská u kruhového objezdu).
Příjezd na místo události je docela problémový. Sníh a strmý kopec udělá své, navíc ve strmém kopci je nutno odbočit vpravo. Řidič má tak plné ruce práce s volantem, ostatní dva mu hlídají strany, aby vozidlo nebouralo. Velitel vozu mezitím vyskakuje a jde zjistit situaci na místě. Vzápětí jej dojíţdíme a do vysílaček se ozvou první pokyny. Jsme první jednotka na místě, poţár je v plném rozsahu, ohroţena je především garáţ. Strojník spouští čerpadlo, kolega natahuje proud hadic, zatímco já si kompletuji dýchací přístroj na záda. Velitel vozu vše koordinuje. Přebírám proud od kolegy, který hasil kvůli ohni a zplodin z dálky a pomalu se přibliţuju k autu za soustavného hašení. Plasty, textil a další vybavení kabiny jdou zprvu hasil těţko. Nakonec se naše spotřeba zastaví na dvou kubíkách vody. Všímám si, ţe přijeli i profi hasiči. Docela výkon dostat jejich městskou cisternu na tento kopec. Jednotka působí za naším vozem jako záloha v místě zásahu. Její velitel mi ale radí a ukazuje, kterým místům mám ještě věnovat pozornost. Auto uţ jen doutná, voda se odpařuje. Necháme to odvětrat.
Sundávám masku přístroje. Teď je důleţité počkat na vyšetřovatele hasičů, který bude zjišťovat příčiny poţáru. Profi jednotka odjíţdí na základnu. Na místě zůstáváme my s hlídkou Policie ČR.
Dorazil vyšetřovatel hasičů. Trochu se zpoţděním, protoţe neobdrţel výjezdovou SMS stejně jako my hasiči a starosta naší obce. SMS svolávač tentokrát adekvátně nezafungoval a moţná i proto při svolávání houkala obcí rotační siréna jako pojistka.
Naše práce končí, zbývá smotat hadici, schovat dýchací přístroj, dopít horký čaj, jenţ nám uvařili a poroučet se domů.
Začíná nenáviděné uklízení po zásahu. Kolegové doplňují vodu z hydrantové sítě v obci, zatímco já si čistím pouţitou masku. Rozborka sborka. Umytá maska se musí vzít společně s umytým nosičem a vzduchovou lahví na přeměření těsnosti. Dále je třeba pouţitou mokrou hadici roztáhnout a usušit, v cisterně doplnit o novou. Umýt a vyčistit proudnici, doplnit cisternu o novou. Vyčistit zásahové oděvy, boty, přilby, kukly od sazí, sněhu, ledu, špíny. Vypsat pouţité prostředky, ujeté kilometry, zasahující hasiče a techniku, pouţitá hasiva a zprávu o zásahu. Všechny tyhle kraviny pak odbýt jedinou prostou větou typu „Jednotka je znovu připravená do akce“. Přitom to trvalo snad hodinu. O půl třetí ráno mě lidská touha pomáhat vyhnala z tepla peřiny do zimy, kdyţ ostatní obyvatelé spali, a před šestou ranní se jdu konečně trochu vyspat. Teda vlastně aţ potom, co kouřem načichlé věci hodím do koše a pořádně se umyju.
Tak nějak vypadá příběh jednoho z dvou desítek místních hasičů, kteří běhají na zásah, zatímco jsi spal, občane.