Všichni velitelé dobrovolné hasičské jednotky z Ludgeřovic absolvovali školení důležité pro výkon svého postu.

Vzhledem k tomu, že jsem v minulém čísle zaměnil napsaný článek za jiný, můžete si dnes přečíst článek o dalším školení velitelů. Ten minulý pojednával o tom, kterak naši velitelé získali oprávnění k výkonu svých funkcí. V tom dnešním se dovíte, co dělali na tzv. "cyklice“, což je školení, kterým se oprávnění velet prodlužuje. Oba články tedy svým tématem na sebe navazují. Všechny, kteří si všimli, že s článkem v minulém zpravodaji není něco v pořádku, chválím :-).

Ono „prodlužovací“ školení se tedy uskutečnilo ve dnech 10. - 11.4.2010. Bylo tématicky rozděleno na dvě části. Praktická část se odehrála v areálu centrální hasičské stanice HZS v Opavě. Teoretické poznatky pak přišli na program v Ústřední hasičské škole v Jánských Koupelích. Z naší strany školení absolvovali všichni čtyři velitelé družstev naší jednotky. Postupně se tak obeznámili s novými poznatky, které se objevily od posledního takového školení. V praktické části opět mohli nabýt nových rad a zkušeností od svých profesionálních kolegů, které tato profese živí.

Praktická část vyplnila sobotní dopoledne. Od brzkého rána naši velitelé postupně prošli celkem čtyři praktická stanoviště.

Nejprve byli obeznámení s obsahem jednotlivých kontejnerů, které má Hasičský záchranný sbor (HZS) k dispozici. Pod pojmem kontejner si můžete představit obrovskou skříň tvaru kvádru, která je až po strop naplněna věcmi na daný typ zásahu nebo danou potřebu. Jedná se tedy o kontejner týlový, technický, chemický, povodňový, nebo třeba stanový apod. Nástroje, zařízení a věci jsou v nich obsaženy např. ve větším počtu nebo jsou třeba specifické natolik, že je základní hasičské vozy ve standardní výbavě nevozí. V povodňovém kontejneru tak najdeme např. dva čluny, motory, plovoucí čerpadla, povodňové obleky, vesty a další různé nástroje použitelné v případě větší mimořádné události, na kterou už nestačí výbava v klasickém hasičském voze. Technický kontejner zase slavil značný úspěch při vlakovém neštěstí ve Studénce, protože obsahuje také účinné nářadí potřebné k vyprošťování při velké události. Tyto kontejnery se převáží na autech podobně, jako když vidíte vozy vezoucí kontejnery se šrotem, nebo stavební sutí. Naši velitelé tak již znají obsah jednotlivých kontejnerů. Co se na co používá, jak se s tím pracuje, a kde daný kontejner najde uplatnění. V mnoha případech totiž mohou dobrovolní hasiči pomáhat s instalací, či využíváním techniky v majetku HZS, viz zmiňované povodně, Studénka, či úniky látek.

Na druhém stanovišti čekala cisterna. Profi hasiči zadali jasný úkol. Měli jsem předvést požární zásah na hořící prostory v druhé patře daného objektu. První proud vést po schodišti v dýchací technice a druhým proudem požár zaskočit průnikem v okně druhého patra. Pro tento průnik bylo nutné nejdříve ještě sestavit nastavovací žebřík. Tento zásah se navíc opakoval několikrát tak, aby se mohli velitelé střídat na různých postech.

Třetí zastávku tvořila spojová služba. Zde se mísila teorie a praktické ukázky, jak se správně spojovat a technické podmínky spojení. Následně se velitelé mezi sebou spojovali a předávali si informace z rozdílných prostor pomocí ručních radiostanic.

Čtvrté bylo lezecké zastaveníčko. Po výuce základních lezeckých uzlů a seznámení s výbavou velitelé provedli  postupně slanění z cvičné věže a výstup a slanění na improvizované dráze v garážích HZS. Následoval přesun velitelů do hasičské školy v Jánských Koupelích (U přehrady Kružberk). Zde je nejdříve mile uvítala vůně obědu. Hasiči se taktéž ubytovali.

Sobotní odpolední výukový blok, který již tedy probíhal v hasičské škole, byl ve znamení zdravovědy. Teoreticky a prakticky se velitelé seznamovali s nejnovějšími přístupy k provádění první pomoci a zdraví ohrožujících stavů. Na pořad dne se tak dostalo různé zdravotnické vybavení, které mohou hasiči uplatnit. Jedná se především o výbavu batohů předlékařské pomoci (popáleninová sada, obvazy…), měřicích přístrojů (glukometry, saturační čidla, detekce plynů…), automatických externích defibrilátorů, transportních  a fixačních prostředků (scoop rám, páteřní deska, dlahy, krční límce…). Dále bylo probráno aktuální poskytování první pomoci a vybrané stavy jako např. infarkt, hypoglykemie, epileptický záchvat, intoxikace CO. U vybraných výukových bodů probíhala také praktická část. Celý zdravotnický blok včetně závěrečných videí se tak protáhl do šesté hodiny večerní, čili následovala večeře.

Druhý den ráno, ihned po snídani, se všichni velitelé sešli opět na učebně. Probíraly se nové legislativní normy, které se od posledního setkání změnily, nebo zanikly, či vznikly nově. Tuto část tedy můžeme brát jako hasičskou prevenci. Závěr pak patřil nejrůznějším poznatkům ohledně výjezdové činnosti. Řešil se systém svolávaní členů, ustrojení ochrannými prostředky, včetně jejich údržby apod. Následoval společný oběd a poté cesta domů.

Nakonec dovolte, abych trochu seznámil vás občany s našimi dobrovolnými veliteli. V současné době máme tedy čtyři velitele družstev, z nich jeden vykonává funkci velitele celé jednotky (má vyšší pravomoce v organizační činnosti jednotky), druhý velitel družstva je jeho zástupce (přebírá pravomoce v nepřítomnosti). Třetí a čtvrtý mají také své pravomoce, ale spíše se orientují na velení při zásahu. V tomto případě se z velitele družstva stává buď velitel zásahu (velí všem hasičským jednotkám na místě) nebo velitel vozu (velí těm lidem, které přivezl v autě na zásah). V době, kdy se smazávají hranice mezi dobrovolnými a profesionálními jednotkami, je tento post více než důležitý. Protože většina občanů netuší, zda jim pomáhají dobráci nebo profi hasiči, klade to na dobrovolné velitele značné nároky. Umět se rozhodovat v nelichotivé situaci, stát za svými rozhodnutími, znát své pravomoci, ale i povinnosti. Některá špatná rozhodnutí totiž pro něj mohou znamenat problémy, ač nemá v kolonce povolání zapsáno hasič. Tato dobrovolnost se tak dá pomalu vnímat jako „vedlejšák“, za který vám nenáleží mzda, se za který vás mohou postihovat.