Události okolo Vánoc nebyly veselé.

Před vypuknutím Vánoc se jednotka tradičně sešla v sále hasičské zbrojnice na závěrečném přezkoušení. Na tomto posledním školení daného roku potkáte i naše rodiny. Hasiči zde prezentují vědomosti nabyté během roku a zároveň je to příležitost poděkovat našim blízkým, že náš koníček tolerují. Tento veselý stav nám bohužel přes Vánoce nevydržel. Výjezd se totiž trefil přímo do Štědrého dne. Nakonec se jednalo o transport pacienta na žádost záchranné služby. Stačilo tedy jedno vozidlo. Obecně jsou tyto zásahy časově velice krátké, do půlhodiny jsme zpět na základně. Ne jinak tomu bylo i v tomto případě. Rádi jsme opět pomohli a v rámci možností přinesli transportní plachtu, což byl možná největší dar toto dne. Že je zdraví v darech na prvním místě nás totiž ujistil i další, povánoční výjezd. Popis byl opět stejný, pomáhalo se záchranné službě při transportu pacienta. Bohužel datum 29. prosince si zasahující budou pamatovat hodně dlouho. Zachraňovali jsme ze svých řad. I na Silvestra se myslelo a jsem rád, že se opět našla posádka, která dobrovolně pokryla i oslavující se noc. Ohňostroje bývají často zdrojem půlnočních požárů. Tuto noc jsme ale naštěstí, oproti Silvestrům minulým, měli klid. Nový rok jsme nastartovali hned vzápětí. Výjezdem na vodu ve sklepě. Ta se objevila při rychlém tání sněhu v charitním domě. Ale čerpadlo si s touto situací hravě poradilo. I když se moc snažíme udělat svým zásahem čárku tam, kde osud chce psát tečku, ne vždy to vyjde. S hlubokým zármutkem jsme nuceni sdělit, že nás s novým rokem opustil ten nejpovolanější – starosta sboru hasičů. Čest jeho památce!