Občany sužovala jeho stavba skoro třetinu roku. Dotklo se to i hasičů.

Máme otevřeno, máme hotovo. Vše je zapomenuto. Takže zpětně můžeme hodnotit. Než totiž remcat na systém, je třeba na situaci reagovat. S uzavřením křižovatky v obci nám také vznikly určité svízele, ale snažili jsme se pružně reagovat. Ještě krátce po uzavření, po odfrézování vozovky, uměla naše terénní cisterna hravě tuto oblast projet v případě výjezdu. Bohužel to ale úplně zastavilo náš příjezd osobními vozy ke zbrojnici. Přijet doplnit členy ze strany od Petřkovic bylo skoro nemyslitelné. Všichni se tlačili přes náves. A v této situaci prostě lidem nejde říct, že zrovna svým osobním vozem jedete konat dobrý skutek. Přepravu členů jsme ale záhy vyřešili. Všichni začali parkovat u člena, který bydlí u blízké křižovatky. A pak se prostě utíkalo, hodně utíkalo, okolo stavby, až do prostor šatny zbrojnice. Problémem byla také neoficiální objížďka přes ul. Chovatelská. Do této ulice se prostě nezlomíme. Sami to víme a cisternou ji nadjíždíme ze strany nové Hlučínské. Výsledkem bylo, že jsme museli najít vhodnou alternativu. Tou bylo se bohužel pod majákem tlačit kolem církevní školky. Řada z vás tu situaci zažila a řada z vás také krásně cisterně uhnula. Vše má tedy své řešení, byť je někdy složité. Asi jsme ale jako hasiči na obtíže zvyklí a brali jsme to jinak. S nástupem školního roku už se dalo tlačit i jedním směrem, kterým jezdil autobus. Takže jsme to přežili, nikdo nepřišel k úhoně. Vše se nějak zvládlo. I sv. Florián stál při nás. Přes léto nebylo tolika výjezdů. Ty v podstatě přišly až v době ukončovacích prací, kdy se dal nový kruhový objezd již částečně využít.