Při oslavách 115. výročí založení hasičského sboru v obci byl veřejnosti představen staronový prapor hasičů.

Prapor je symbol. U hasičů pak nositel tradice a zhmotněná připomínka toho, že existuje kolektivita, která již desítky let věnuje svůj volný čas záslužné činnosti. Je tedy dosti složité textem vyjádřit to, že každý sbor prostě prapor symbolizuje. Bohužel, tak jako je sbor aktivní, roste i četnost využívání praporu. Ukazujete jej celoročně, v rámci všech povětrnostních vlivů. Ve sněhu, větru, dešti. Na ostrém slunci. Letos například se jednalo o oslavy sv. Floriána, patrona hasičů. Bez praporu se neobejde většina událostí v partnerských sborech ze zahraničí. Letos měl své zastoupení také při oslavách 115. výročí založení sboru hasičů v naší obci. Oslavy probíhaly o víkendu na přelomu srpna a září. Prvního září byl nový prapor slavnostně požehnán a představen veřejnosti. Stalo se tak na mši svaté v našem kostele sv. Mikuláše. Samozřejmostí byl pak průvod z kostela do Obecního domu, kde oslavy pokračovaly slavnostní schůzí hasičů.

Jak vlastně prapor vypadá? Jedná se o ručně vyšívané dílo. Je zde zobrazen svatý Florián a motto Bohu ke cti. Prapor je přikotven k nosné tyči. Tu pak většinou nosí vlajkonoš se dvěma krajníky. Nutno říci, že takto nosíme i prapor obce a někdy i státní vlajku. Hymna republiky ostatně zazněla i u žehnání praporu. Letos jste v průvodu mohli vidět prapor nový i starý. Dva prapory. Není to málo, Antone Pavloviči? Tak nějak by se dala popsat nastalá situace. Nový prapor je totiž přesnou replikou toho původního. Starý prapor bude již mít své čestné místo v rekonstruované budově zbojnice. Jeho stav již nedovoluje běžné nošení a jeho využití bude spíše sporadické. Vždy jej zastoupí prapor nový. Nicméně se stejným významem. Prapor trvalo vytvořit přes jeden rok. Celou akci si vzal na starost p. Petr Masný, náměstek sboru. Jelikož celou akci kočíroval, většina hasičů prapor viděla opravdu až při samotném aktu žehnání. Za zabezpečení mu patří velké poděkování. A to i z hlediska financí. Sbor totiž napodruhé uspěl a byla mu na pořízení a zachování tradic přiřknuta dotace od Moravskoslezského kraje. Ta nakonec dosáhla výšky 80 tis. korun. Zbytek pořizovací ceny, zhruba 50 tisíc korun pak sboru doplatili sponzoři. Tedy spíše naši mecenáši, mnohdy členové sboru, či lidé, kteří nám fandí a finančně podporují i při jiných příležitostech. Také jim patří obrovské poděkování. Letmou kalkulací zjistíte, že pořízení praporu není vlastně levnou záležitostí. Také proto se musí řádně opatrovat. Na druhou stranu je to přes rok trvající ruční práce. A pro nás možnost, jak tu všechnu dlouhodobou, různorodou náplň naší činnosti vtěsnat do malého čtvercového pole s tyčí a přesto tím vyjádřit to, co reprezentujeme.