Malá sonda do základů naší jednotky.

Je úterý. Všední den, v březnu již dvacátý šestý. Pro většinu z nás normální pracovní den, jako každý jiný. Pro velitele jednotky ne tak úplně. Dnes bude velitel stanice profesionálů z Hlučína vykonávat audit u naší dobrovolné jednotky. Opravňuje ho k tomu příslušný paragraf zákona o požární ochraně. Cílem je zjistit, zda jednotka plní povinnosti stanovené pro jednotku kategorie III.

Již v minulosti jsem se několikrát snažil nastínit, že dělat vedení jednotky není úplně jednoduché. Především pro to, že vás čeká hromada papírové války, kterou ve svém volnu zpracováváte. Právě např. pro potřeby kontroly. Ale mnohdy také kvůli úrazu hasiče, ztrátě věci, odcizení výbavy, pojištění, revizím, či dotacím.

Asi základním rozlišovacím údajem je ten, že jednotka není spolkem. Je to organizační složka obce. Obec ji zřizuje podle zákona. Stejně např. jako městkou policii apod. Proto je naším šéfem starosta. Tomu se zpovídá velitel jednotky. Protože za požární ochranu v obci je zodpovědný právě starosta. Proto se musí starat, aby byla auta, zbrojnice a jednotka aktivně fungovala. Proto do ní dává konkrétní finanční částky u rozpočtu obce, stejně třeba jako řediteli na provoz školy, školky. Finanční stránka prostě musí být zakotvena v rozpočtu obce.

V obci pak jako spolek funguje sbor hasičů. Což ve většině případu jsou starší lidé, ženy, děti, kteří mají zájem o hasičství, kulturu, požární sport apod. Také jim obec přispívá na jejich činnost, ale už jen protože chce. Stejně jako chce dát podporu fotbalistům, důchodcům, chovatelům, myslivcům nebo jiným spolkům, které v obci působí. Není na to nárok.

Na rozdíl od městské policie si zřízení jednotky hasičů mohou dovolit i menší obce. Protože obecní hasič má mnoho úlev. Hlavně nás dvacet nebere žádný měsíční stálý plat. Nemáme nemocenské a dovolené. Na zásahu jsme zdarma, na školení taky. Výcvik, oprava techniky rovněž. Papírová válka a vedení opět zdarma. Tyto veškeré náklady tak odpadají. Zbývá nákup výstroje, výzbroje a techniky. A i zde např. na rozdíl od strážníků policie hasič jezdí třeba i v třicet let starém autě a bez nejnovějších ochranných prvků výstroje. Přesto i tak slyšíte od chytrých lidí, na co potřebují nové auto, na co mají ten hasičský oblek, proč se jim tak sype…. Přitom si řekněte sami. Byl by z vás dobrovolně strážník policie, jezdící ve Favoritu, v tričku a zadarmo byste ve volnu chodili po vesnici a řešili případy? Sprchovali se doma, dávali do toho vlastní peníze, protože provoz obecní služebny je drahý. Šli byste do toho? Jen tak, pro dobrý pocit?

A teď jsi, představte, že i tak byste souhlasili. Znamená to, že jste dobrovolně na sebe přijali povinnosti vedení. Potřebujete zařídit a doložit, že všichni mají zdravotní způsobilost, že mohou k zásahům. V případě, že se něco nepovede, jim zařídit pojistky. Veškeré nářadí hlídat data revizí a fyzicky provedení zabezpečit. A že toho nářadí je. A nedej bože, že se zrovna někdo zraní něčím, co jste opomněli. Jak civil, tak vaši chlapi. A i ten váš Favorit potřebuje pravidelnou údržbu a STK. Vlastně to potřebují veškeré vaše agregáty. Mají vaši chlapi oprávnění k výkonům funkce, nebo jim propadla školení? U hasičů je to např. strojník, velitel, pilař, nositel dýchací techniky. Kdo kdy oddýchal, odjezdil kondičky apod. Nelze vzpomenout vše, ale dnes je vše opravdu vedeno již hlavně elektronicky, protože papírů přibývá.

Dnes vám nikdo nedá nic zadarmo. Chcete peníze z pojišťovny. Doložte průkaz člena, činnost a platná školení, technologický postup práce, kdo mu ji nařídil a proč. Chcete peníze odjinud než z obecního rozpočtu. Doložte, že tu věc potřebujete, na co. Sepište žádosti, čekejte, jak dopadnete. Prostě se po dobu členství starejte. Jinak budete dál třeba jezdit třicet let starým autem.

Toto dobrovolnictví mohou srovnávat jen lidé, kteří už se také nějak aktivně zapojili do veřejného dění, jsou členy třeba spolků apod. Tak lze zažít podobné věci. Taky se staráte, chcete něco netradičního pro druhé, a nakonec se najdou i tací, kteří na vás poukazují.

Myslím, že většina našich obyvatel je stále ještě vděčná. Chápou, že se snažíme pomáhat. Na úkor mnoha věcí, za každého počasí, tomu svému koníčku věnujeme opravdu hodně. Všechny tyhle roky papírů, nákupů, trénování a údržby se pak promítnou do několika minut, které včasným příjezdem uděláte. Těch několik minut rozhodne, že škoda bude minimální, nebo že se zásah podaří urychlit na maximální možnou míru. Právě proto pomáháme profesionálním kolegům. Ti také z ekonomických důvodů nemohou mít stanice všude a to v počtu dvaceti osob na vesnici, jak je tomu např. u nás. Jsou schopni pokrýt rutinní zásahy, ale rozhodně ne větší nebo déle trvající akce. Suplujeme jejich činnost, aby mohli jezdit od jednoho případu na druhý a měli volnější ruce. Těch příkladů může být celá řada a těžko se to vysvětluje. Ale opravdu žít s tím, že nás za každé situace vždy pokryje profi Ostrava a Hlučín, je myšlenka mylná. Potvrzuje to i fakt, že také záchranná služba se ubírá cestou dobrovolných záchranářů. Také ona nemůže být všude a hned. Toto by nikdo nezaplatil.

Letos jednotka prošla auditem bez vážných závad. I profi kolega však ví, že vést jednotku papírově už dnes není žádný med. Kolik volného času to stojí, který pak někde chybí. Proto je smyslem kontroly JSDH spíše poukázat na nedostatky, které by nás mohly dostat do velkých problémů.

Nicméně, pokud je stále zájem ve volnu pomáhat, je to chvályhodné. Člověk si pak řekne na sklonku života, že ten život nepromarnil a nežil jen pro sebe. Bohužel málo lidí si pak ale uvědomuje, že vedení takových lidí nemůže být žádný cirkus. Na naší zodpovědnost se spoléhají ostatní.