Přišel pátek 26. srpna 2016 odpoledne. Vyrážíme plně obsazeným autem směrem k slovenské Liptovské Kokavě. Cesta ubíhá rychle. Tomáš je dobrý řidič. Smysl cesty je návštěva u našich přátel – dobrovolných hasičů z Kokavy. Přijeli jsme v pozdním odpoledni a zastihli téměř všechny na místním fotbalovém hřišti, kde se ještě věnovali tréninku. Kokava již byla krásně vyzdobená na oslavy, které se odehrály následující den a byly pořádány při příležitosti 1. výročí Memoriálu Jaroslava Majera a Kokavského jarmarku.

V sobotu ráno jsme po snídani měli sraz u jejich hasičské zbrojnice, odkud vyrážel slavnostní průvod k již zmíněnému hřišti. Pak po nástupu mohla začít soutěž v hasičském sportu – Memoriál Jaroslava Majera. Naši hoši obsadili 4. místo. Asi jim nevyhovovalo, že pravidla dovolila start jen s hadicemi na startovací čáře a voda se musela nasávat. Moc je to mrzelo, takže i v 30 °C vedru vyzvali výherce – všechny tři – zlaté, stříbrné i bronzové, aby se zasoutěžilo dle našich pravidel. Všichni souhlasili, takže se jelo znovu – hadice byly nachystány na základně a dělala se tzv. nalévačka. Naši muži si opravdu věřili a porazili vyzývající družstva.

Následně organizátoři nastříkali dětem na hřiště hasící pěnu, čímž bylo způsobeno veselí nejen dětem, ale i značnému množství dospělých. Dalším cílem byl oběd – vynikající kotlíkový guláš, i když v tom vedru byl nechladnoucí, takže dost z nás mělo trošku spálené pusinky. Odpoledne a večer jsme strávili ve všeobecném veselí – na trhu, obecních slavnostech a noční tancovačce. Nálada byla perfektní. Jsem přesvědčena, že jsme se dobře prezentovali a důstojně se uctila památka Jaroslava Majera, který nás loni opustil. Byl to muž, jenž se dal nazvat hasičem – srdcařem. V neděli ráno šli někteří do kostela. Někteří se šli projít a rozloučit s hostiteli. Cesta nazpět probíhala opět v klidu a pohodě. Všichni jsme z této návštěvy měli dobrý pocit. Těšíme se na příští akci.