Jednotka byla dva dny na nohou, obec a okolí zasáhla povodeň.

V podvečer středy 12. května začalo v obci mírně pršet. Nikoho z nás v té chvíli nenapadlo, co následné hodiny a dny přinesou. V dálce však byl již vidět temný mrak nad hranicí ČR/PL. Téměř s ukončením deště aktivovalo operační středisko naši jednotku. Ihned, oběma vozidly, což je velmi nestandardní. V popisu pak poznámka, že hrozí protržení rybníka nad Šilheřovicemi. Postupně zjišťujeme, že zasaženy byly téměř všechny pohraniční obce. V Šilheřovicích to opravdu nevypadalo dobře. Potok je zde provázán s hlavní silnicí. Některé úseky se tak nedaly projet, řada řidičů neprojela, či svá vozidla utopila. Naše jednotka měla za úkol postupovat od polských hranic směrem na Hlučín, čili operovat v dolní oblasti obce. Zde mapovala situaci a pomáhala společně s jednotkou místní. Po zmírnění situace pak mohlo započít čerpání vody, celkem jsme čerpali čtyři rodinné domy. V obci samotné zasahovalo několik hasičských jednotek současně. Zásah trval zhruba od osmé večerní do třetí hodiny ranní.

Hasiči si v náročné době připravili soutěž pro všechny děti.

Všechno zavřeno, tak kudy z nudy. Tímto heslem se v období Velikonoc řídili naši hasiči. Bylo jasné, že ani „druhé“ covidové Velikonoce nebudou normální. Zákazy styku a přitom státní svátky a možnosti trávit právě volno společně. Do toho hlášeno celkem solidní počasí. To vše zapříčinilo, že jsme jako jednotka vyhlásili soutěž pro děti. Smyslem bylo obejít celkem sedm stanovišť v rámci obchůzky po obci. Procházkou, na kole, či jakkoli jinak. Nejdříve nás napadlo na každém stanovišti jen ukrýt písmenko do tajenky. Přimět děti jít v dobrém počasí ven a trochu si od toho online prostředí odpočinout na čerstvém vzduchu. Taky utužit vztahy v rodině zábavou, protože akce byla rodinná. I rodiče tak jedno odpoledne nemuseli vymýšlet, čím zabavit své děti a jak je vyhnat ven.

Nejdříve naostro a poté cvičně. Tak se dá shrnout téma školení na hašení rodinných domů v naší jednotce.

Sotva jsme se oklepali z ledu a výcviku na našich rybnících, už byl v plánu výcvik v dýchací technice na další měsíc. Březnové školení pak bylo ustanoveno na neděli, 14. března. V dopoledních hodinách jsme se sešli na zbrojnici za účelem rychlého procvičení postupů při požárech budov. Cvičení jsme plánovali s ohledem na nové členy, kteří ještě nemají mnoho „odhašeno“. Ale i pro ty stávající je dobré čas od času připomenout pravidla hry. Byť to dělají kluci jako koníček a nemohou trénovat každý den, stále je dobré se udržovat. Žádný z vás spoluobčanů asi netouží po tom, aby mu přijela pomoci parta nevycvičených hasičů, kterým by vše trvalo a padalo z rukou. I z tohoto pohledu jsme se vrátili k modelu výcviku jako před virem, protože prostě roční pauza od praxe by byla na zásahu určitě poznat. A o nefunkční technice ani radši nemluvit.